Milí klienti, přátelé, čtenáři
Nejdříve se chci zeptat, jak se vám daří, jak vám je, jak se cítíte. Není to žádná úvodní fráze. Totiž zastavit se během každého dne a chvíli setrvat s touto otázkou je nesmírně důležité a je
to také naprostý základ k tomu, abychom se opravdu dobře CÍTILI a ne si třeba jen mysleli, že to tak nějak plus mínus je. Zvláště nyní, kdy všichni prožíváme již delší dobu mimořádnou a náročnou situaci, kdy je všechno jinak, je nabourán běžný životní rytmus, na který jsme byli dlouhodobě nastaveni atd.
Každý máme určitou (větší nebo menší) “zónu komfortu” tj. prostředí (vnější, vnitřní, lidé, aktivity, podněty, věci atpod.), v němž se pohybujeme nejčastěji, tedy je pro nás dobře známé, s přehledem se v něm orientujeme a tedy se cítíme jistě a bezpečně. Určitě je nezbytné z této své zóny v rámci svých možností vystupovat a tím ji rozšiřovat, jinak bychom prostě duševně ustrnuli, stejně tak důležité je umět si ji v případě ohrožení bránit či si ji udržet. A to je to o co tu běží. Mnozí z nás přišli o práci, jiní zas pracují z domova (což je úplně něco jiného zvláště, když i děti jsou stále doma), určitě se každému změnil diář co se týče aktivit, k nepoznání jiná je i atmosféra města. Na tyto razantní změny náš systém silně reaguje, ať už si to uvědomujeme nebo ne. Reaguje přirozeně s Inteligencí dalece přesahující naše vědomí a rozum, tak, aby nás chránil a udržel ve stavu bezpečí, bez něhož jsme vždy v nějaké míře v disharmonii a destabilizováni.
Např. v těle je hodně napětí či bolest, myšlení může být překotné a chaotické nebo naopak utlumené, emocionálně můžeme být stažení či naopak excitovaní a podrážděni a to pak všechno má samozřejmě vliv na naši komunikaci s okolím, a naše vztahy, kde chybí pocit vzájemnosti a sounáležitosti. Pokud se sami sebe v duchu zeptáme jak se cítíme právě teď v tuto chvíli, jak nám je, pokud tuto otázku procítíme (níže uvedu jednoduchá, praktická cvičení), dostaneme cenné “odpovědi” na to, jaké jsou naše skutečné potřeby, jak je naplnit, a jak sebe sama uvést do většího stavu klidu a pohody. Neznamená to samozřejmě že budeme záhy naprosto “hepy”, ale prostě budeme se cítit o něco lépe, než před tím a o to jde. A když tato malá cvičení zařadíme do našeho každodenního “jídelníčku”, budou se dít opravdové zázraky 🙂
PRAKTICKY:
Otázka “jak mi je, jak se cítím právě teď?” nás přivádí od rušivých a stresujících podnětů zvenčí (které si často ani neuvědomujeme, může jít o zdánlivé maličkosti) prostě k sobě samým a tím, že si lépe a jasněji uvědomujeme jak se cítíme a co se v nás děje, lépe se orientujeme (např. v tom, co nám bere pocit pohody, nebo co bychom potřebovali, abychom jej cítili). Můžeme si třeba uvědomit, že nás velmi nepříjemně bolí za krkem a tak si jej trochu rozcvičit a uvolnit. Nebo že už máme dost sezení u počítače a že se chceme trochu projít (třeba jsme si ani nevšimli jak tak zíráme do monitoru, že je venku krásně 🙂 ). Nebo že jsme velmi unavení a potřebujeme si odpočinout. Zní to možná banálně, ale pravdou je (a říkám to s letitou zkušeností se sebou i se svými klienty), že často si našich pocitů nejsem vůbec vědomi, zvláště pak, pokud řešíme nějaké pracovní záležitosti a jsme pouze “v hlavě”. Můžeme objevit samozřejmě úplně jiné a mnohem hlubší věci, každý z nás je jiný.
ZDE JE PÁR ZPŮSOBŮ, JAK SE “ZEPTAT”. CVIČENÍ JSOU SEŘAZENY OD NEJJEDNODUŠŠÍHO PO
NÁROČNĚJŠÍ. VYBERTE SI TO, KTERÉ VÁM SEDÍ NEJLÉPE, TO VÁM PŘINESE NEJLEPŠÍ VÝSLEDKY! PRO KAŽDÉHO JE DOBRÉ A MOŽNÉ NĚCO JINÉHO. NEJDE O TO SE PŘEKONÁVAT, ALE CÍTIT SE DOBŘE 🙂 IDEÁLNÍ JE “ZEPTAT SE” ASPOŇ TŘIKRÁT DENNĚ, ALE LEPŠÍ JEDNOU, NEŽ VŮBEC 🙂
1) nahlas nebo v duchu se sám/a sebe zeptám se zavřenýma očima a chvíli takto zůstanu. Ideálně o samotě a tichu
2) uvědomím si prostě dech a cca půl – 1 minutu s ním pozorností zůstanu. Ideálně se zavřenýma očima a o samotě. Jde to snadněji. Pokud podobná cvičení znáte a děláte, pak není problém se naladit na svůj dech kdykoliv, třeba i v tramvaji nebo supermarketu 🙂
3) najdu si 3 – 5 minut, kdy mohu být o samotě. Zavřu oči, v sedě či v leže na zádech (ale i ve stoje lze,
když to jinak není možné) si jednu ruku položím na střed hrudníku a druhou na břicho. Pozornost přenesu do dlaní, břicha a hrudníku, ev. na to jak se při dechu pohybují
Tip: cvičení je možné samozřejmě provádět kdykoliv, ale pokud jsme to nikdy nedělali, tak je to jako se vším. “Pokud udržíme řád, řád udrží nás”, jak říká můj milý přítel. Stanovte si kdy. Třeba ráno, v poledne, večer. Snídaně, oběd, večeře. Nebo si nařiďte mobil
Přeji vám všem, abyste měli opravdu dobré dny
a dopřáli si každý den laskavou péči o sebe samé. Každý si ji zasloužíme
